/
HTTP

Metody odesílání dat (GET a POST)

26. 11. 2019

Obsah článku

Kromě běžných proměnných máme v PHP k dispozici i tzv. **superglobální proměnné**, které nesou informace o aktuálně zavolané stránce a data, která předáváme.

Typicky máme na stránce formulář, do kterého nám uživatel cokoli vyplní a my chceme tato data přenést na webový server, kde je zpracujeme v PHP.

K tomu se nejčastěji používají 3 metody:

  • GET ~ data se předávají v URL adrese jako parametry
  • POST ~ data putují skrytě společně s požadavkem na stránku
  • Ajax POST ~ asynchronní zpracování javascriptem

Metoda GET - $_GET

Data odesílané metodou GET jsou vidět v URL adrese (jako parametry za otazníkem), maximální délka je v Internet Exploreru 1024 znaků (ostatní prohlížeče téměř neomezují, ale větší texty není vhodné takto předávat). Výhoda této metody je převážně v jednoduchosti (vidíte co odesíláte) a v možnosti uvést odkaz na výsledek zpracování. Data se odešlou do proměnné.

Adresa přijímací stránky může vypadat třeba takto:

https://____________.com/script.php?promenna=obsah&promenna2=obsah

V PHP poté můžeme například hodnotu parametru promenna vypsat takto:

echo $_GET['promenna']; // vypíše "obsah"

Důrazné varování: Tento způsob vypisování dat přímo do HTML stránky není bezpečný, protože můžeme v URL adrese přenést například HTML kód, který by se vypsal do stránky a následně provedl.

Data musíme před jakýmkoli výpisem do stránky vždy ošetřit, k tomu se používá funkce htmlspecialchars().

Například: echo htmlspecialchars($_GET['promenna']);

Metoda POST - $_POST

Data odesílané metodou POST nejsou vidět v URL adrese, což řeší problém maximální délky odesílaných dat. Metodou POST bychom měli vždy odesílat formulářová pole, protože tím zabezpečíme, že nebudou vidět například hesla a na stránku se zpracováním výsledku konkrétního vstupu nepůjde uvést odkaz.

Data jsou k dispozici v proměnné $_POST a použití je stejné, jako u metody GET.

Ověření existence odeslaných dat

Před zpracováním jakýchkoli dat bychom měli nejprve ověřit, že data byla skutečně odeslána, jinak bychom přistupovali k neexistující proměnné, což by vyhodilo chybové hlášení.

K ověření existence proměnné slouží funkce isset().

if (isset($_GET['jmeno'])) {
echo 'Vaše jméno: ' . htmlspecialchars($_GET['jmeno']);
} else {
echo 'Nebylo zadáno žádné jméno.';
}

Formulář pro vložení dat

Formulář se dělá v HTML, nikoli v PHP. Může být i na obyčejné HTML stránce. O veškerou "magii" se stará až PHP script, který data přijme.

Pro ukázku nám může posloužit formulář pro přijmutí 2 čísel, odeslaný metodou GET:

<form action="script.php" method="get">
První číslo: <input type="text" name="x">
Druhé číslo: <input type="text" name="y">
<input type="submit" value="Sečíst čísla">
</form>

V prvním řádku je vidět, kam se budou data odesílat, a jakou metodou.

Na dalších 2 řádcích jsou jednoduché formulářové prvky, všimněte si atributu name="", tam se píše jméno proměnné, do které se dosadí to, co je nyní ve formuláři.

Dále následuje tlačítko pro odeslání dat (povinné) a ukončovací HTML tag formuláře (povinné, aby prohlížeč poznal, co ještě odesílat a co ne).

Na jedné stránce můžeme mít libovolné množství formulářů, přičemž je nelze do sebe zanořovat. Pokud k zanoření dojde, odesílá se vždy nejvíce zanořený a zbytek se ignoruje.

Zpracování formuláře na serveru

Nyní máme již hotový HTML formulář a odesíláme ho na script.php, který data přijímá metodou GET. Adresa požadavku na stránku může vypadat třeba takto:

https://________.com/script.php?x=5&y=3

script.php

$x = $_GET['x']; // 5
$y = $_GET['y']; // 3
echo $x + $y; // vypíše 8

Správně bychom měli nejprve ověřit, že obě formulářová pole byla vyplněna, to se dělá funkcí isset():

if (isset($_GET['x']) && isset($_GET['y'])) {
$x = $_GET['x']; // 5
$y = $_GET['y']; // 3
echo $x + $y; // vypíše 8
} else {
echo 'Formulář nebyl správně vyplněn.';
}

TIP: Konstrukci isset() je možné předat více parametrů a tím ověřit, že všechny existují.

Proto místo isset($_GET['x']) && isset($_GET['y']) je možno uvést jen:

isset($_GET['x'], $_GET['y'])

Zpracování dat přijmutých metodou POST

Pokud data přijímáme metodou POST, tak URL adresa scriptu pro zpracování bude vypadat vždy takto:

https://________.com/script.php

A nikdy jinak. Prostě ne. Data jsou skryta v HTTP requestu a nevidíme je.

Skrytě metodou POST je z důvodu bezpečnosti nutné odesílat přihlašovací jména a hesla.

Varování: Pokud na webu pracujete s hesly, přihlašovací i registrační formulář by měl být umístěn na HTTPS a hesla musíte patřičně hashovat (například funkcí BCrypt).

Zpracování ajaxových požadavků

V některých případech při zpracování ajaxových požadavků nemusí být jednoduché data získat. Důvod je ten, že ajaxové knihovny obvykle odesílají data jako tzv. json payload, zatímco superglobální proměnná $_POST obsahuje pouze data z formulářů.

K datům se dá i přesto dostat, podrobnosti jsem popsal v článku Zpracování ajaxových POST požadavků.

Získání surového (raw) vstupu

Někdy se může stát, že uživatel pošle požadavek nevhodnou HTTP metodou, a ještě k tomu přidá vlastní vstup. Nebo například odešle binární soubor, nebo špatné HTTP hlavičky.

Pro takový případ je dobré sáhnout po nativním vstupu, který v PHP získáme takto:

$input = file_get_contents('php://input');

Při implementaci REST API knihovny jsem také narazil na řadu speciálních případů, kdy různé typy webových serverů špatně rozhodnou vstupní HTTP hlavičky, nebo uživatel špatně odešle formulářová data a podobně.

Pro tento případ jsem dokázal implementovat tuto funkci, která řeší snad všechny případy (implementace je závislá na Nette\Http\RequestFactory, ale v konkrétním projektu můžete tuto závislost nahradit něčím jiným):

/**
* Gets POST data directly from the HTTP header, or tries to parse the data from the string.
* Some legacy clients send data as json, which is in base string format, so field casting to array is mandatory.
*
* @return array<string|int, mixed>
*/
private function getBodyParams(string $method): array
{
if ($method === 'GET' || $method === 'DELETE') {
return [];
}
$request = (new RequestFactory())->fromGlobals();
$return = array_merge((array) $request->getPost(), $request->getFiles());
try {
$post = array_keys($_POST)[0] ?? '';
if (str_starts_with($post, '{') && str_ends_with($post, '}')) { // support for legacy clients
$json = json_decode($post, true, 512, JSON_THROW_ON_ERROR);
if (is_array($json) === false) {
throw new LogicException('Json is not valid array.');
}
unset($_POST[$post]);
foreach ($json as $key => $value) {
$return[$key] = $value;
}
}
} catch (Throwable $e) {
// Silence is golden.
}
try {
$input = (string) file_get_contents('php://input');
if ($input !== '') {
$phpInputArgs = (array) json_decode($input, true, 512, JSON_THROW_ON_ERROR);
foreach ($phpInputArgs as $key => $value) {
$return[$key] = $value;
}
}
} catch (Throwable $e) {
// Silence is golden.
}
return $return;
}

Jan Barášek   Více o autorovi

Autor článku pracuje jako seniorní vývojář a software architekt v Praze. Navrhuje a spravuje velké webové aplikace, které znáte a používáte. Od roku 2009 nabral bohaté zkušenosti, které tímto webem předává dál.

Rád vám pomůžu:

Související články

1.
6.

Potřebujete poradit s PHP?

Nabízím trénink vývojářů, konzultace, školení a analýzu návrhových vzorů. Osobně v Praze nebo online.

Napište mi, pokud si nevíte rady.

Lektor: Jan Barášek