Výjimky a jejich odchycení v PHP

Výjimky jsou nástroj Objektově orientovaného programování, které přináší elegantní způsob, jak vyhazovat a zpracovávat (ošetřovat) aplikační chyby.

Výjimka se nejprve vyhodí (thrown), ošetří (try) a zachytí (catch). Povinné je pouze vyhození.

Filosofie vzniku výjimek

Ještě před vznikem výjimek bylo zpracování chyb v programování velmi komplikované, protože jsme museli spoléhat na návratové hodnoty funkcí a ty vlastním způsobem odchytávat a podle toho se dále chovat.

Samotné funkce totiž zpracování chyb nijak nevynucují, což může vést k fatálním problémů, ale o tom už psal David v článku Programátoři chyby neignorují.

Příklad zapomenutého ošetření chyb:

// přesouváme z disku na disk
copy('c:/oldfile', 'd:/newfile');
unlink('c:/oldfile');
// pokud první operace selže, soubor se nenávratně smaže

Správně bychom měli totiž ošetřit výstup z funkce copy() a v případě chyby nepokračovat a vyhodit chybu. V případě starých dobrých funkcí by to mohlo vypadat takto:

function backup(): bool
{
   if (copy('c:/oldfile', 'd:/newfile')) {
      return unlink('c:/oldfile');
   }

   return false;
}

Naše funkce backup() vrátí true jen v případě, že funkce copy() neselhala a zároveň funkce unlink() vrátila true. V ostatních případech vrátí false.

Je tím ale aplikace nyní bezpečně ošetřena? Není! Nyní musíme totiž ošetřit výstup z funkce backup() v místě, kde ji budeme volat a pokud selže, tak se dokonce ani nedozvíme, proč. Zkrátka vrátí hodnotu false a chybu musíme odhalit nějak sami. Asi je v tomto případě dobře vidět, že se programátoři na ošetřování chyb často vykašlou, nebo zkrátka něco zapomenou ošetřit a aplikace kvůli tomu vyhazuje těžko odhalitelné chyby.

Řešení tohoto problému je použití výjimek, které si ošetření vynucují a pokud se neošetří, tak aplikace úplně spadne a vždy se dozvíme, z jakého důvodu.

Základní definice výjimky

Výjimka je v PHP speciální druh rozhraní, které implementuje nativní třída Exception, kterou budeme používat.

Pokud zpracování určité části programu selže, jednoduše vyhodíme výjimku s popisem problému:

if (copy('c:/oldfile', 'd:/newfile') === false) {
   throw new \Exception('Can not copy file "oldfile".');
}

Vyhození výjimky provedeme klíčovým slovem throw, za kterým následuje vytvoření instance třídy s výjimkou. Instanci můžeme získat i jiným způsobem (napřípad si ji předat z proměnné) a samotné vytvoření instance výjimky ještě nezpůsobí její vyhození.

První argument konstruktoru třídy \Exception přijímá text výjimky, který by měl výstižným způsobem vysvětlovat, co se zrovna stalo. Dobrým zvykem je přikládat také informaci o prováděné operaci a referenci na data. Pokud například selhalo kopírování souboru, je dobrým zvykem předávat název souboru. V případě selhání provádění SQL dotazu zase předáme prováděný dotaz. Hodně nám to pomůže později při zpracování chyb, protože budeme rovnou vidět, v čem je přesně problém.

Ošetření výjimky

Mějme například funkci backup(), která zálohuje data a může vyhodit dvojici chyb:

function backup(): void
{
   if (copy('c:/oldfile', 'd:/newfile')) {
      if (unlink('c:/oldfile') === false) {
         throw new \Exception('Can nto remove old file.');
      }
   }

   throw new \Exception('Can not copy backup files.');
}

Všimněte si, že funkce nevrací žádný výstup a v definici uvádíme typ void. Funkce nic vracet nemusí, protože se za úspěch považuje stav, kdy se žádná chyba nevyhodila a pozitivní scénář nemusíme ošetřovat.

Pokud bychom v aplikaci funkci použili bez ošetření třeba takto:

echo 'Zálohování souborů...';
backup();
echo 'Zálohování dokončeno.';

Tak bude běžným způsobem fungovat. Pokud však dojde k chybě, script se automaticky ukončí a na výstupu se zobrazí text výjimky. Důležité je, že se nebude pokračovat dále v provádění kódu a víme, že nedojde k poškození dat.

Pokud chceme v provádění dále pokračovat, je nutné chybu tzv. ošetřit, což uděláme kontrukcí try a catch:

echo 'Zálohování souborů...';
try {
   backup();
} catch (\Exception $e) {
   echo 'Zálohování selhalo: ' . $e->getMessage();
}
echo 'Zálohování dokončeno.';

V případě vyhození výjimky dojde k zavolání kódu v oblasti catch() (která výjimku přijme podle toho, že splňuje její datový typ) a provede se vnitřní kód.

Vždy získáme instanci třídy výjimky, kterou můžeme použít například k zobrazení chybové zprávy, což se řeší metodou getMessage(). Užitečné je také znát metodu getFile(), která vrátí diskovou cestu k souboru s chybou, getCode(), která vrátí stavový kód chyby a getLine(), která vrátí číslo řádku, kde se vyhodila výjimka.

Předpřipravené výjimky

Kromě základní výjimky \Exception PHP obsahuje ještě další předpřipravené typy výjimek, které se hodí pro různé způsoby použití.

Výjimkám LogicException a RuntimeException bychom měli předcházet správným návrhem programu. Osobně je používám jen pro výjimečné situace, jako je selhání zápisu do souboru a komunikace s externí službou.

Výjimku typu RuntimeException doporučuji vůbec nezachytávat a nechat aplikaci selhat. Jde obvykle o závažný problém, o kterém bychom se měli co nejdřív dozvědět.

Jan Barášek   Více o autorovi

Autor článku pracuje jako seniorní vývojář a software architekt v Praze. Navrhuje a spravuje velké webové aplikace, které znáte a používáte. Od roku 2009 nabral bohaté zkušenosti, které tímto webem předává dál.

Rád vám pomůžu:

KontaktSpolupráce