PHP IF() {...}, podmínky a možnosti větvení scriptů

Poznámka: Tento článek může být pro některé začátečníky mírně chaotický, protože předpokládá základní znalosti o PHP. Pokud vás zajímá, jak podmínky fungují, přečtěte si článek v začátečnickém kurzu.

Popis

Často je potřeba zjistit, zda platí nějaká rovnost nebo zda je výrok pravdivý, k tomu slouží podmínky. PHP používá jako mnoho jiných jazyků (zejména jazyk C) následující syntaxi:

if (logický výrok) {
	// konstrukt
}

Každý logický výraz má hodnotu TRUE (pravda) nebo FALSE (nepravda), jiné možnosti nejsou.

Příklad porovnání, zda je proměnná $x větší než proměnná $y:

$x = 10;
$y = 5;

if ($x > $y) {
	// Tato část scriptu se spustí, pokud podmínka platí
} else {
	// Tato část scriptu se spustí, pokud podmínka neplatí
}

Konstrukt podmínky má povinný obsah v kulaté závorce, ve které se uvádí testovaný výraz, složený z operátorů (přehled níže), více výrazů lze propojit pomocí logických operátorů (přehled níže).

Dále podmínka obsahuje dva nepovinné bloky příkazů.

• Pokud podmínka platí
• Pokud podmínka neplatí

Z praktických důvodů se vždy uvádí minimálně první blok příkazů, kdy podmínka platí, jinak by totiž testování výrazu nedávalo smysl.

Použití středníku a závorek

Všeobecně platí, že:

• Kulatá závorka se používá pro oddělení logického výrazu (další kulaté závorky je možné zanořit a docílit tak složitějších výrazů).
• Složená závorka slouží pro vymezení bloku příkazů a funkcí.
• Středník se nepoužívá pro označení podmínky (vymezení bloku příkazů se provádí složenou závorkou), ale pro oddělení jednotlivých příkazů uvnitř podmínky).

Jediný možný zápis se středníkem (vyjma použití konstruktu endif):

if ($x > $y);

Taková podmínka však nemá smysl, protože v obou případech bude výsledek porovnávání zahozen a nespustí se žádný příkaz patřící k podmínce.

Alternativní zápis

Za určitých okolností lze využít konstrukt if s vynecháním složených závorek. Toho můžeme dosáhnout jen v těchto případech:

• Pokud v podmínce provádíme jen jeden příkaz.
• Pokud místo složených závorek použijeme dvojtečku a endif;
• Pokud používáme "in-line" zápis.

Pro podrobnější informace vizte následující 3 kapitoly.

1. Jen jeden příkaz ~ zkrácená syntaxe

Pokud vytváříte podmínku, ve které chceme provést jen jeden konstrukt (příkaz), tak můžeme použít buď klasický zápis se složenou závorkou:

if ($x > 10) { $y = $x; }

Nebo můžeme závorky vynechat:

if ($x > 10) $y = $x;

Toto chování se však týká jen jednoho příkazu v bezprostřední blízkosti podmínky.

Lepší příklad (podmíněně se provede jen konstrukt $y = $x, zbytek vždy):

$x = 5;
$y = 3;
$z = 10;
if ($x > $y)
$y = $x;
$x = 3;

2. Dvojtečka a endif;

if (výraz):
	konstrukt;
	konstrukt;
	konstrukt;
endif;

Tento zápis je však dlouhodobě považován za zastaralý, protože snižuje v orientaci při zanoření více podmínek do sebe samotných.

Poznámka: Rád bych poznamenal, že tento styl mají rádi také někteří lidé, například Yuhů (více v jeho článku). Chraň vás ruka páně tohle někde použít.

3. Ternární výraz ~ jednořádkový "in-line" zápis

Občas se hodí provést jednoduché porovnání v rámci jednoho řádku s nějakou jinou akcí (například společně s definováním nové proměnné). Pokud chceme provést jen jeden příkaz, tak lze celý postup zkrátit na jeden jediný řádek i při zachování maximální jednoduchosti.

$x = 5;
$xJeVetsiNezDva = ($x > 2 ? TRUE : FALSE);

// nebo ještě kratší:

$xJeVetsiNezDva = ($x > 2);

Tabulky operátorů

V rámci podmínky se používají dva typy operátorů:

• Srovnávací ~ porovnávají nějaký konkrétní vztah,
• Logické ~ spojují více výrazů a vytváří komplexní podmínky.

1: Srovnávací operátory

Příklad (platí, když $x není 5):

if ($x != 5) { ... }

2: Logické operátory

Složitější příklad:

$x = 5;
$y = 3;
$z = 8;
if ($x > 0 && !($y != 2 && $z == $x) || $z > $y) { ... }

Vynechání logických a porovnávacích operátorů

Často si můžeme dovolit vynechat některý z operátorů (nebo dokonce i oba), nikdy ale nesmíme zapomenout na pravidla správného použití, aby výsledný výraz fungoval.

Všeobecně platí, že při testování výrazu bez operátoru se zkouší, zda je jeho hodnota TRUE, nebo je neprázdná (například obsahuje nenulové číslo, neprázdný řetězec, ...).

Příklady:

$x = 5;
$y = 3;
$z = 8;

if ($x) { ... }         // vyhoví, protože $x není prázdné
if ($x && $y) { ... }   // vyhoví, protože $x a $y není prázdné
if (!$x) { ... }        // nevyhoví, protože TRUE je negováno
if (isset($z)) { ... }  // vyhoví, protože proměnná $z existuje

Mohou ale nastat zrádné situace, zejména když:

• Se ptám na if ($x) a proměnná $x obsahuje nulu (0), pak podmínka není splněna.
• Nebo proměnná $x obsahuje řetězec '0' (číslo nula), protože se přetypuje na nulu a výraz tedy není pravda.
• V podmínce je funkce, která vždy vrací nějaký neprázdný řetězec, pak totiž podmínka vždy platí.
• Nebo když kontrolujeme vstup od uživatele a on vyplatí 'false' jako string, pak opět podmínka platí, protože řetězec není prázdný.

Na toto doporučuji jedno jednoduché a účelné řešení - ptát se na počet znaků, které se vrací. Pokud je řetězec prázdný (nebo proměnná neexistuje), tak se vrátí nulový počet znaků a podmínka není splněna. Jednoduchý příklad:

$x = '0';
if ($x) { ... }			// podmínka za běžných okolností neplatí
if (strlen($x)) { ... }	// podmínka platí, protože $x obsahuje 1 znak

Dále můžeme testovat existenci proměnné funkcí isset().

Porovnání řetězců

Zjistit, že jsou řetězce shodné, je jednoduché:

$a = 'Kočka';
$b = 'kočka';

if ($a === $b) {
	// Pokud jsou řetězce stejné
} else {
	// Pokud jsou řetězce různé
}

Důležité je správně ohlídat datové typy v případě, že by mohl být zápis ekvivaletní k nějakému jinému.

Například prázdný řetězec $a = ''; je něco jiného, než řetězec NULL: $b = NULL;. Rozlišovat to musíme například kvůli databázím, kde je rozdíl mezi tím, že hodnota neexistuje, nebo je prázdná.

$a = '';
$b = null;

if ($a == $b) {
	// Bude vyhodnoceno jako TRUE, protože
	// dojde k převodu datového typu.
}

if ($a === $b) {
	// Provede mnohem přísnější validaci
	// a neprojde, protože jde o jiný
	// obsah a jiný datový typ, proto se
	// tento kód nikdy nespustí.
}

Dále je při porovnávání řetězců dobré zanedbat bílé (neviditelné) znaky, jako jsou mezery, tabulátory a odřádkování. To se hodí například při zadávání hesla a předání do hashovací funkce:

$password = '81dc9bdb52d04dc20036dbd8313ed055'; // 1234
$userPassword = ' 1234   ';

if (md5(trim($userPassword)) === $password) {
	// Funkce trim() provede automatické odmazání mezer.
}

Neznámá (neexistující) hodnota?

Někdy se může stát, že hodnota neexistuje (není tedy TRUE ani FALSE), jde zejména o hodnotu získanou z databáze (například se ptáme na sloupec, který neexistuje), v takovém případě bude vrácen datový typ NULL.

Obecně se NULL vyhodnocuje jako FALSE, tj. podmínka neplatí. Toto chování ovšem nemusí být vždy výhodné, protože neexistující hodnota ještě nemusí nutně znamenat, že neexistuje záznam.

Příklad z praxe: Máme uživatelský profil a ptáme se na webovou stránku uživatele. Ne všichni uživatelé musí mít webovou stránku, v takovém případě se tedy vrátí NULL, ale uživatel i přesto existuje. V tomto případě bychom tedy měli spíše použít funkci isset(), abychom otestovali (ne)existenci proměnné a nedělali závěr na základě konkrétní hodnoty.